Bojíte se, že byste mohli uvěřit tomu, že Bůh je?  Bojíte se správně, neboť to může potkat i vás! (Český boj č. 3)

 

Úvodní stránka Aktuality V co věřím Myšlenky Kázáníčka Pastýřské listy Humor KontaktZahraničí Fotogalerie K mojí osobě Archiv

 

"K svítání se nemůže nikdo dostat jinak, než stezkou noci"  

Požehnaní humoristé

 Milí přátelé,

mám rád vtipy a ty, kdo je šíří. Mám je rád zejména pro jejich schopnost donutit nás k smíchu. Život je vážná věc, tolik starostí a nutných rozhodnutí, tolik povinností… Právě uprostřed vší vážnosti života volně operují humoristé. Mají mnoho podob. Někteří vyprávějí jeden vtip za druhým, jiní jen sem tam pustí vtípek, který ale zase vybočuje svým účinkem, jiní píší knihy, které se řadí do škatulky „humoristické“. Jsou to knihy, jejichž čtení občas provází nespoutané veselí. Neubráníte se a vyprsknete smíchy. Popisovaná situace je tak absurdní, veselá, překvapivá, že to prostě nevydržíte a řehtáte se jako kůň. Takových knih není moc. V našem prostředí je na špičce jejich flotily Saturnin Zdeňka Jirotky.  

Nedávno se do konvoje, alespoň podle mého názoru, přidala další loďka (nebo vlastně dvě). Evžen Boček napsal jako kastelán skvělé knížky Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu. Obě jsou z prostředí chátrajícího zámku a obě pracují s neuvěřitelně vtipnými situacemi a postavami. Moji spolucestující ve vlaku by vám mohli odpřisáhnout, že jeli s „magorem co vyprsknul smíchy desetkrát za půl hodiny“. To jsem byl já a přiznávám, že jsem se už dlouho u knížky nenasmál tolik. Přál bych vám vidět ty nechápající, mnohdy možná až odsuzující a pohoršlivé kukuče mých spolucestujících. Obzvláště provokativní byl můj smích v pondělním ranním vlaku, který tradičně vozí zejména „blbou náladu“. Tam jsem si připadal jako zástupce nenáviděné menšiny, který bude brzy moci na vlastní kůži zažít, jaký je dopad na koleje po předchozím prohození oknem.

 Smích léčí, jsou na to tuny spisů, doloženo vědecky. My si ho dopřáváme spíš ve formě úsměvů a drobných pousmání. Někdy je ale potřeba se dosytosti vychechtat. Prostě to pustit a nepřemýšlet o názoru okolí. Rekvizit je na světě spousta. Humoristé naštěstí nevymřeli a rodí se noví. Jsou našimi průvodci, kteří vytrvale opakují – život je vážně vtipný. Jsou jasným projevem požehnání, které můžeme čerpat takřka kdykoli. Smát se je umění, dovednost. Můžeme se v tom zlepšovat. Schválně si zkuste vzpomenout, kdy jste se naposledy chechtali tak, že se lidi otáčeli. Jó, v pubertě, to bylo co čtvrt hodinu…pak jsme zvážněli, dospěli. Život je přeci tak vážný.

 Já jsem přesvědčený, že hlavní Humorista je náš Stvořitel. Myslím si, že Bůh vynalezl smysl pro humor i smích. Obojí je jeho dílo a obojí má rád. Na kapličkách je sice zobrazován jako zarputilý stařík s výrazem přísného profesora, ale nevěřte tomu…to je pověra. Některé životní situace, které před Jeho vševidoucím zrakem sehráváme, musí být tak směšné, že si andělé musí zacpávat uši, aby jim je Stvořitelův chechot nepoškodil. Taky se možná pohoršlivě otáčejí, Bůh ví…my se můžeme jen domnívat. Někdy si dokonce říkám, že vtipnost našich pozemských cest je takovým vedlejším výsledkem stvoření, nebo to je dokonce ten hlavní? V Bibli je psáno, že jsme byli stvořeni, abychom byli Božím obrazem (Gn 1,27), smích k nám tedy patří už od základů. Bůh se směje často a rád, tomu věřím.

 Smíchu kupu a řehotu více přeje

+Zdeněk Bohuslav

 

+Antonín Vojtěch Jelínek, biskup

Požehnej vám doma, v práci i na vašich cestách: všemohoucí Bůh Otec, Syn i Duch svatý!

 

počítadlo.abz.cz